Martin Beck

a Kollberg byli policisté. Pracovali v oddělení pro vyšetřování vražd. Neměli zrovna co dělat a s dobrým svědomím odpočívali.
Na ulicích nebylo vidět jediného strážníka. Před stanicí podzemní dráhy stála stará dáma a marně čekala, až se nějaký objeví, zasalutuje a s úsměvem jí převede přes ulici. Uprostřed centra někdo cihlou rozbíjel výkladní skříň naprosto bez obav, že by mohl být vyrušen vytím sirény policejního auta.
Policie měla plné ruce práce jinde.
Týden předtím učinil její vrchní šéf prohlášení pro veřejnost, že policie je nucena zanedbávat své běžné povinnosti, aby mohla ochránit amerického velvyslance před různými akcemi lidí, kteří nemají rádi Lyndona Johnsona a válku ve Vietnamu. Kriminálnímu asistentovi Lennartu Kollbergovi se Lyndon Johnson a válka ve Vietnamu taky nelíbili, ale líbily se mu procházky v dešti.
V jedenáct hodin demonstrace zhruba skončila, ale liják neskončil. Právě v tu chvíli došlo ve Stockholmu k zavraždění osmi lidí a k pokusu o zavraždění devátého.